Za tuhle partu, co tu nyní je, jsem po těch letech v Lužanech neskutečně šťastný! říká navrátilec do sestavy Martin Havránek.

23.10.2017

Několik let téměř nechyběl v sestavě lužanského týmu, jenže z důvodu zranění z konce minulé sezóny musel Martin Havránek letos počkat až do 9. kola na první zápas v sezóně. Proti Dnešicím odehrál lužanský patriot 72 minut a připsal si dvě finální nahrávky na gól. V následujícím rozhovoru hodnotí jeden z mála odchovanců Lužan (v současném týmu) nejen poslední domácí utkání. 

Jak bys hodnotil domácí utkání se Dnešicemi?
Bojovné, především ze strany soupeře vyhrocené utkání. V úvodu utkání se nám úplně nedařilo hrát náš styl a míče létaly spíše nad hlavami, pravděpodobně jsme byli i zaskočeni důraznou hrou soupeře. Po vyrovnání Tomáše Kutky se hra z naší strany zklidnila a ve druhém poločase jsme přidali i uklidňující branky. Pokud byli spokojeni diváci, tak jsme se třemi body spokojeni i my. :)

Jak bys popsal akce, ze kterých od Tebe přišly dvě finální nahrávky na góly?
Většinou jsem tak "zažrán" do zápasu, že si situace po zápase už těžko vybavuji. :) Při první akci vůbec nevím, jak vznikla (asi nějaké přečíslení), když jsem přebíral balon, tak jsem před sebou viděl dva hráče Dnešic. A hned mi v hlavě sepla akce z tréninků, že vidím dva zamračené barely, mezi které mám poslat kolmici. Tam už si nabíhal Hody a pak už jsem jen očima tlačil balón do sítě, asi stejně jako všichni naši příznivci :D 

Druhá akce byla příkladem bojovnosti Tomáše Kutky, který svým důrazem získal balón a předal na moji stranu. Mně už jen stačilo poslat míč do vápna, kde se zjevil Domča a zavěsil. 

Nastoupil jsi poprvé po dlouhé pauze (naposledy hrál předposlední kolo minulé sezóny v Chlumu), jak ses cítil? Z jakého důvodu jsi nehrál?
Cítil jsem se všelijak. Věděl jsem, že mám za sebou nějaké tréninky, tak by to nemuselo být po tak dlouhé době úplně tragické. Jenže po pár kontaktech s míčem mi balón spíše neposlouchal a v první půli jsem se s Markem Fránou skoro nedostal do hry. O poločase jsme s Markem žertovali, že si půjdeme zaplatit vstupné. Díky celkem silnému větru se v druhé půli hrálo více po mé straně a tím jsem se drobet do hry zapojil. Jenže po několika minutách už se zase začala ozývat ta problémová noha a tím byla mise ukončena. 

Doplatil jsem na přechozené zranění stehenního svalu či třísla (dodnes pořádně nevím, co přesně to je), kdy jsem to tak dlouho přecházel, až s tím nešlo hrát a drží se mi to v podstatě dodnes. 

Nyní je již vše v pořádku?
Obávám se, že není. Malé zlepšení je v tom, že se dá alespoň trénovat a odehrát na maximum část utkání. Na celé utkání to zatím není a uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Snad se mi podaří vše zahojit přes zimu, abych mohl jít do zimní přípravy na 100%.

V minulé sezóně jsi vedl tým jako kapitán, nechtěl sis při návratu vzít pásku zpět na svou ruku?
Nechtěl. Před sezónou jsme si v kabině zvolili jako kapitána Mildu, tým šlape, tak není důvod cokoliv měnit. Sice za mnou Milda před zápasem přišel a pásku mi dával, čehož si vážím, ale jemu na ruce velice sluší. Navíc já neměl výsledky, tak bych byl nerad, aby se ta doba vrátila. :-) 

Kde bys hledal zlepšení výkonů v letošní sezóně?
Vždycky jsem říkal, že půl úspěchu je dobrá parta. Před sezónou se podařilo doplnit tým naprosto dokonale. Přišli kluci, kteří jsou přínosem nejen na hřišti, ale i v kolektivu svým přístupem a svojí povahou. Navíc příchodem managera (či jak toho našeho tajného experta máme nazývat) současný tým až neskutečně pookřál. Všichni kluci, co jsou déle v Lužanech, získali nový impuls a chuť se učit na trénincích nové věci + to skvělé doplnění týmu, o kterém jsem mluvil. Tréninky jsou moderní, svižné a kluky baví. Díky velké účasti na trénincích se dá dobře připravit na zápasy a každý si hned v zápase více věří, protože ví, že je do zápasu z tréninku připraven. Za tuhle partu, co tu nyní je, jsem po těch letech v Lužanech neskutečně šťastný! A nejde jen o hráče, ale i o ostatní, kteří s námi tvoří tento skvělý kolektiv.

Vzhledem k tomu, že se již můžeš řadit k ikonám fotbalu v Lužanech, tak bych se Tě zeptal jaké myslíš, že je nejúspěšnější období, co jsi v Lužanech zažil a kam bys zařadil momentální situaci v klubu?
Na nějaký výraznější úspěch s lužanským fotbalem jako aktivní hráč pořád čekám a doufám, že by zrovna s tímhle týmem mohl přijít. Rád tedy vzpomínám hlavně na roky, kdy jsme byli dobrá parta a fotbal si užívali nejen na hřišti. :D Rád vzpomínám na začátky, kdy jsme přešli z dorostu do mužů a po nějakém čase se usadili v sestavě mužů, i když začátky nebyly jednoduché, jak jsme si naivně mnozí mysleli. To byla skvělá parta, kterou převážně tvořili kamarádi z Lužan a bylo tam jedno jestli je někomu dvacet nebo pětatřicet. Bylo skvělé koukat na ty starší, jak nám jdou příkladem a to nejen na hřišti. Bylo celkem běžné, že jsme ještě ve čtyři ráno seděli u někoho doma a při kávě a pivu povídali o fotbale, třeba u Pepy Lešeťáka. Škoda, že se poté tahle parta rozutekla, aniž by dosáhla nějakého fotbalového úspěchu.

Momentální situace v klubu je výborná. Současný kádr je dobře poskládán a má perspektivu. Konečně mi přijde, že jsou v týmu kluci, kterým není jedno jestli hrají v té či oné vesnici. Kluci oceňují skvělé lužanské fanoušky a dýchají jedinečnou lužanskou atmosféru, proto je v zápasech vidět, že hrají pro Lužany a ne pouze za sebe. Navíc jsou kluci pokorní k realizačnímu týmu a ke starším hráčům jako je Šáďa, Peclák, Honza Linhart či Lešetka. Za sebe mohu říci, že jsem nesmírně rád, že mám tu čest hrát po boku takových borců jako jsou právě tihle čtyři jmenovaní. 

Co říkáš na vysokou návštěvnost při domácích utkáních?
Jsem z toho nadšen, doufám že našim úžasným fanouškům děláme poslední týdny radost. Ještě bych chtěl poděkovat všem lidem kolem nás, kteří nám připravují zázemí (co se týče přípravy hřiště, úklidu, praní dresů atd.). Díky moc za vždy perfektně odvedenou práci! Speciálně bych chtěl poděkovat mému otci, který pro nás dělá několik let první poslední - od lajnování hřiště až po stmelování kolektivu po utkáních.

V týmu máš "nejnabušenější" postavu. Kdy a jak (proč) jsi začal posilovat a jak často se posilování věnuješ? Cítíš se díky tomu na hřišti silnější?
Vidíš to, toho jsem si v kabině nevšiml, že bych byl nejnabušenější. :D To budou asi ta upnutá trika pod dresem, co nosím a asi opticky vykreslují postavu. Pravdou je, že v posilovně trávím dost času, zhruba 4x týdně jí navštívím. Začít posilovat jsem se rozhodl sám (to rozhodnutí mi trvalo roky), abych zpevnil tělo a posílil záda, která mám v sedavém zaměstnání dost namáhána. Díky lidem, které jsem měl v posilovně kolem sebe mi to chytlo natolik, že se to stalo běžnou součástí mého dne.
Silnější se po návratu na hřiště cítím, ale spíše v oblasti břicha. :D V soubojích mi oddřené hodiny v posilovně pomáhají, ale na druhé straně rychlost a obratnost posilování spíše bere. 

Příští týden utkání s tradičním soupeřem v Letinech, jedou si Lužany pro tři body?
Z každého zápasu chceme tři body, ale musíme respektovat kvalitu soupeře a na hřišti nechat maximum! Pokud se budeme držet naší hry, tak věřím v tříbodový zisk. Našim fanouškům můžu za kluky slíbit, že do utkání dáme lužanské srdce a budeme bojovat za Lužany!