"Pro nás smolný začátek s rychlým obdrženým gólem" hodnotí utkání Pavel Pecháček.

Jeden z nejpoctivějších hráčů v týmu Pavel Pecháček, dostal v úvodu sezóny šanci na postu krajního obránce a nabídnutou šanci chytil pevně za pačesy.  V současné době stabilní člen obrany v rozhovoru hodnotí odehrané utkání ve Stodě a v dalších otázkách prozrazuje něco o sobě. 

Divákům se musel zápas líbit, hodně šancí a útočný fotbal. Pro nás však smolný začátek s rychlým obdrženým gólem. Myslím, že jsme hráli docela dobrý fotbal, ale bohužel to na domácí nestačilo.

Co myslíš, že rozhodlo a výhře domácích?
Hlavně rychlost útočících hráčů a neustálý pohyb. Kolmé přihrávky za obranu, na které se vždy těžce reaguje. Bylo vidět, že jsou domácí sehraní a navíc je povzbudil ten rychlý gól.

Jak bys hodnotil svůj výkon?
Musím říct, že minulý zápas proti Hradci se mi hrálo o něco lépe. Útočníci Stodu mi dávali víc zabrat :). Ale celkově to snad nebyl špatný výkon.

Vypadá to, že Ti nový trenér našel post, který Ti vyhovuje a zápas od zápasu se zlepšuješ. Čím to je, že si nyní více věříš a působíš na svém postu jistě?
Celou fotbalovou kariéru jsem hrál obránce. Začínal jsem na levém beku a postupně přes předstopera jsem hrával poslední roky na Moravě na pravém beku. Po příchou do Lužan jsem začal hrát na záloze a párkrát zkoušel i útok. Když jsem to říkal bývalým spoluhráčům, tak docela koukali :). Nejsem žádný technik, a proto mi hra v obraně více vyhovuje. Není potřeba nic vymýšlet.

Tvé fotbalové počátky byly na Moravě, nyní již nějaký rok působíš v Lužanech. Mohl bys porovnat obě soutěže, které jsi hrál? Je to velký rozdíl?
Většinu kariéry jsem hrál III. třídu (stejná soutěž jakou teď hrajeme v Lužanech). V předchozím působišti jsme hráli útočnější fotbal. Více parádiček, hodně kliček, pravidelně jsme mívali hodně nastřílených gólů, ale zase naopak i více obdržených gólů než jsme chtěli. I jako obránci jsme dávali docela dost gólů. Zápasy končily často třeba 6:2 a podobné výsledky. Co jsem přišel do Lužan, tak zde se více dbalo na zajištěnou obranu, nedávalo se moc gólů a zápasy byly o větším důrazu. Styl byl jiný a musel jsem si na něj nějakou dobu zvykat. Celkově to byl docela rozdíl.

Při příchodu do Čech jsi zkusil první klub Lužany a již mu zůstal věrný. Co se Ti tady líbí a co Ti naopak chybí z předchozího působiště?
Do Lužan mě přivedla manželka společně s Martinem Havránkem, kteří se znají ze školy. Ještě před stěhováním do Přeštic jsme byli domluvení s Martinem na přestupu sem. Na Lužanech se mi líbí domácí přátelské prostředí, na které jsem byl zvyklý u nás na Moravě a pohodová parta v kolektivu. Přijali mě zde jako doma. To je hlavní důvod, proč jsem nechtěl přestupovat jinam. Z předešlého působiště mi samozřejmě chybí bývalí spoluhráči, se kterými jsem měl nadstandardní vztahy a jsem s nimi stále v kontaktu.

S kým v týmu si nejvíce rozumíš? Funguje tým jako kolektiv?
Nejvíce si rozumím s Martinem Havránkem a pak samozřejmě s mými vrstevníky. Jinak na spoluhráče nedám dopustit, parta je dobrá. Tým funguje jako kolektiv. Myslím si, že to je také vidět i na hře, kdy bojujeme více za své spoluhráče. Už předešlou sezónu bylo znát zlepšení. V sestupové sezóně to nebylo asi úplně ono, jinak bychom okres zachránili.

Považuješ se za klasického Moraváka, takže je Tvým oblíbeným pitím slivovice? Prozraď, jestli je to Tvůj tajný doping před každým utkáním? 
(smích) Před zápasem určitě ne, ale po zápase si rád dám když je chuť.

Takže je slivovice Tvé nejoblíbenější pití? Vítěznou hymnu už bys za ty roky zvládl zazpívat sám? 
Nejoblíbenější pití spíš víno, pak slivovica. Vítěznou hymnu s drobnou pomocí už si myslím, že bych dal. 

Zápasy hraješ s ortézou na koleni, je to nějaký dlouhodobější problém? Nebo současný stav?
Ortéza na koleni je dlouhodobější stav. Asi před deseti lety na fotbálku v tělocvičně jsem si vyvrátil koleno s nataženými vazy. Od té doby se mi párkrát stalo, že mi při špatném pohybu píchlo v koleni a pak mi to znovu oteklo. Naštěstí musím zaklepat, teď se dlouho nic nestalo. Ortézu nosím pro jistotu, už jsem si na ni zvyknul.

Příští týden přijedou do Lužan Střížovice, kde by Tvoje důrazná hra mohla mít úspěch. Jak vidíš ambice týmu do domácího utkání?
Příští zápas proti Střížovicím bohužel budu chybět, protože jedu sestře na oslavu kulatých narozenin na Moravu. Se Střížovicemi byly vždy vypjaté zápasy. Hodně osobních soubojů a více bojovnosti než fotbalové krásy. V současném rozpoložení si však myslím, že potvrdíme stoupající kvalitu a zápas s přehledem vyhrajeme.

Co říkáš na atmosféru při domácích zápasech, kde chodí poměrně hodně lidí?
Diváci v Lužanech nám vytvářejí správnou fotbalovou atmosféru, je radost hrát domácí zápasy. Chodili ikdyž se nám moc nedařilo, za což jim patří velký dík.

Děkuji za rozhovor, ať se daří!