"Překvapila mě parta a hlavně jaká je sranda před každým tréninkem, zápasem i po nich." říká David Voves.

Těsně před zahájením sezóny se podařilo dotáhnout přestup mladého nadějného fotbalisty, který ve Zdemyslicích nastoupil poprvé v základní sestavě a podal velmi dobrý výkon. Své první celé soutěžní utkání v lužanském dresu hodnotí David Voves.

• Ve Zdemyslicích to bylo Tvé první utkání za muže a první ostré utkání v Lužanech. Byl jsi hodně nervózní?
  Před zápasem jsem si vůbec nepřipouštěl to, že bych mohl být v základu a k tomu odehrát celý zápas. Proto jsem nervózní vůbec nebyl, až v kabině, když jsme se převlékali a začal trenér mluvit o tom, že bych mohl jít do základu. V tu chvíli jsem začal být drobet nervózní , ale během rozcvičky to ze mě spadlo, protože to nebylo jisté. Po rozcvičce přišel za mnou trenér a řekl, že budu v základu a od té doby jsem byl nervózní. Moje nervozita byla do té doby než jsem se během zápasu několikrát potkal z míčem, pak to ze mně spadlo.
  
  
• Jak bys ze svého pohledu popsal utkání ve Zdemyslicích?
  Prvních 20 minut jsme tlačili a skoro jim nepůjčili míč a zaslouženě jsme po 20ti minutách vedli 4:0. Pak jsme se přizpůsobili jejich hře a dostali jsme dva góly. Druhý poločas to bylo velmi vyrovnané. My jsme měli hodně šancí, které jsme neproměnili a během toho nás soupeř potrestal a rázem jsme vedli jen o jeden gól. Ke konci zápasu jsme si vše pohlídali a přivezli jsme domů 3 cenné body. 
  
  
• Je velký rozdíl mezi dorosteneckou kategorií, na kterou jsi byl zvyklý, a kategorií dospělých?
  Velký rozdíl v tom je. V dorostenecké kategorii není takový čas s míčem, zde se hraje velmi ostře, rychle a tvrdě. Já jsem měl to štěstí, že jsem pár zápasů odehrál jako střídající hráč v bývalém klubu, takže jsem to okusil jaký je dospělý fotbal, takže jsem byl na vše připravený, když jsem přišel do Lužan. 
  
  
• Kdo Tě do Lužan přivedl a proč ses pro Lužany rozhodl?
  Rozhodl jsem se pro Lužany, protože to mám kousek od domova a nechtěl jsem jezdit daleko na tréninky kvůli škole. A můj kamarád Radek Kliner, který mi přivedl do týmu říkal, že je v Lužanech dobrá parta a žije se tam fotbalem. Tak mě jeden den přivedl na trénink, tak jsem se tam rozkoukal a řekl si, že bych chtěl hrát za Sokol a taky se to vše povedlo a jsem tu. 
  
  
• Co jsi věděl o Lužanech, když jsi přicházel?
  Když jsem přišel tak se musím přiznat, že jsem jen věděl kde je hřiště a že hrají okres.
  
  
• Co Tě při Tvém příchodu do Lužan překvapilo?
  Překvapila mě parta a hlavně jaká je sranda před každým tréninkem, zápasem i po nich. A k tomu jsou tu hrozně moc fajn lidi a páni fotbalisté. A hlavně to, že je tu pro všechny fotbal na první místě. 
  
  
• Jak prozatím hodnotíš průběh soutěže?
  Velmi kladně 4 zápasy, 4 výhry. Nevím jak bych to měl jinak hodnotit, je to premiéra v Okresním přeboru a k tomu v novém týmu.
   
  
• Jaké jsou Tvé osobní cíle? A jak vidíš ambice mužstva?
  Moje cíle jsou hrát, prosazovat se a hlavně se zlepšovat a být prospěšný pro tým. Nevím jak kluci, ale já to vidím jaký máme velký a silný tým, tak bych dokázal říci, že by jsme mohli postoupit do 1.B třídy, ale vše je před námi. Abychom mohli postoupit musíme makat a vyhrávat. 
  
  
• Kdo je pro Tebe lídrem kabiny? A kdo je v týmu Tvůj největší kamarád?
  Za lídra kabiny beru toho, kdo je kapitán, protože si myslím ,že kdo má pásku by měl být nejlepší a vést tým, a proto tu pásku má na ruce. Všichni z týmu jsou moji kamarádi, ale asi nejvíc Radek Kliner a Dominik Burian, protože se známe z dorostu.  
  

Díky za rozhovor!