"Předvádíme dobrý fotbal, který se fanouškům musí líbit" říká po výhře nad Hradcem brankář Rudolf Fuchs.

Ohlasy po utkání s Hradcem:
I přes dva góly Miloslava Hořkého byl nejlepším hráčem zápasu oceněn brankář Rudolf Fuchs. Celé utkání se zapojoval do hry, kdy bezchybnou hrou nohou zakládal akce. K tomu navíc přidal několik skvělých brankářských zákroků a tím téměř vymazal útočníky Hradce. 

Nejprve se vrátíme k předchozímu utkání, kde jsi nastoupil jako kapitán. Třetí branka vypadala hodně lacině, jak bys tu situaci popsal? Nesvazovala Tě kapitánská páska nervozitou? 
Určitě mi to ničím nesvazovalo, byl jsem rozhozen různými nedorozuměními mezi námi hráči a lavičkou. Nesoustředil jsem se na sto procent hře a skončilo to mým gólem. 

Důležité bylo, že jsi se z laciné branky oklepal a poté už neinkasoval. Navíc navázal skvělým výkonem v domácím prostředí proti Hradci. Jak bys tento zápas hodnotil? 
Tak hodnotil bych ho pozitivně, myslím že teď předvádíme dobrý fotbal a i fanouškům se to musí líbit, snad nám to vydrží.  

Kdy ses cítil v zápase s Hradcem nejhůře? 
Nejhorší asi bylo když na mě běžel sám jejich útočník, ale dopadlo to pro nás dobře. 

Co považuješ za rozhodující moment zápasu? 
Hodně důležitý byl Mildovo gól na 2:0, což nás hodilo do pohody a pak už jsme to nějak dohráli.  

Šířily se fámy, že jsi měl náročný večer před zápasem, takže se vůbec nevědělo, jak utkání zvládneš. Byl jsi z tohoto důvodu více nahecovaný, ukázat skvělý výkon? 
Bez komentáře....... (úsměv) Ne, říkalo se toho dost no... Ale myslím, že to dopadlo pro mě nejlépe, jak mohlo. Nahecovaný ani ne, tak normálně. Byl jsem spíše více v klidu a v pohodě. 

Stanou se Tvé předzápasové dýchánky tradicí, když jsi poté zářil? 
Tak určitě, jestli to bude nutné proto, aby jsme vyhrávali, tak se obětuji. Ale myslím, že to půjde i bez toho.  

Jak vidíš další utkání ve Stodě? 
Zápas ve Stodě bude podle mě hodně těžký, ale uděláme nějaký ten dýchánek a vyhrajem!  

Píšeš o předzápasovém dýchánku. Se kterými spoluhráči probíhají zmíněné dýchánky?
Jak kdy, pokaždé někdo jiný. Všichni jsou kamarádi. 

Ještě popiš, proč vlastně stojíš mezi třemi tyčemi. Již několikrát jsi ukázal, že by ses rozhodně neztratil ani ve hře v poli. Nelákalo by Tě více hrát? Nebo raději zůstaneš u brankářského řemesla?  
Baví mě obojí, až se uzdraví druhý brankář, tak bych se nebál toho, že bych nastoupil v poli. 

Mezi nejvěrnější fanoušky Lužan patří Tvoje babi s dědou. Probírate fotbal i doma? 
Ano, skoro vždy. Ptají se mi na tréninky a i zápasy řešíme pokaždé. Jsem rád, že za námi všude jezdí a fandí nám.