"Určitá rivalita mezi mnou a synem je znát" zamýšlí se nad raritou v týmu Jiří Běl.
K dalšímu rozhovoru po utkání jsme oslovili největšího bojovníka v týmu Jiřího Běla. Hráč, který nevypustí žádný souboj a vždy nechá na hřišti maximum se může pochlubit jednou z rarit: může si v jednom týmu zahrát se svým synem Dominikem. Stejně jako nevypustí souboj na hřišti, tak nevypustí ani žádné pozápasové posezení, kde patří k největším tahounům. Nyní přinášíme rozhovor, kde se mimojiné dozvíte i o jeho dalších aktivitách mimo fotbalové trávníky.
Jak hodnotíš utkání s Merklínem B, které se opět hrálo za skvělé divácké kulisy?
Velice pěkné utkání, plné povedených akcí a dosti vstřelených branek. I přes nepřízeň počasí byla Lužanská tribuna plná a lužanský divák byl opět spokojen.
V 83. minutě jsi se zapsal do střelecké listiny, jak bys gólovou akci popsal?
Tomáš zatáhl míč po straně, nacentroval do vápna a já poslal míč hlavou do sítě.
Na domácí půdě drží tým neporazitelnost, kde vidíš hlavní příčiny vítězné série na domácí půdě?
Momentálně mají Lužany silný a kvalitní mančaft, proto doma nepocítili hořkost porážky.
Lužanské prostředí znáš velice dobře, působíš tu již dlouhé roky. Pouze jsi na pár let odešel do Soběkur, ale poté se zase vrátil do známého prostředí. Jaké období považuješ z Tvého pohledu za nejúspěšnější? A na jaké období nejraději vzpomínáš?
Všude se ti hraje dobře když máš kolem sebe dobrou partu a mužstvu se vede. Nejraději vzpomínám na období, kdy se v Lužanech hrála 1.B třída a jezdilo se na zápasy v naplněném autobuse, "Jo to byly časy".
Je v Lužanech něco specifického, co má své kouzlo?
No jasné! Třeba naše Lužanská hymna a pozápasové posezení v hostinci.
V sestavě se objevuje i Tvůj syn, což je celkem rarita. Diskutujete doma hodně o fotbale? Hecujete se navzájem?
Někdy to doma probereme, když nejsme moc posilněni alkoholem. Určitá rivalita je mezi námi určitě znát. "Stačí se přijít podívat, když proti sobě hrajeme na tréninku".
Co druhý mladší syn? Bude rovněž lužanským fotbalistou?
Zatím se připojuje jen jako fanoušek. K fotbalu má rozhodně blízko, ale uvidíme co ho bude bavit. Nebylo by to už moc, kdyby se v budoucnu na soupisce objevilo 3x Běl?
Jeden ze spoluhráčů Tě označil jako největšího "hecíře" kabiny. Je tomu tak?
Jo myslíš koníka (Martin Hřebec), ten toho nakecá. Ale možné to je.
Zkušeností máš na rozdávání, snažíš se něco ze své kariéry předat i synovi? Co bys poradil ostatním mladým spoluhráčům?
Občas mu něco nadhodím, ale je na něm jestli si z toho něco vezme. Je třeba na sobě makat!
Neuvažuješ již o tom, co bude po konci aktivní kariéry? Chtěl bys být dále s týmem například jako trenér či nějaká podobná funkce? Nebo by ses raději věnoval trénování dětí? (Variantu, že by ses fotbalu přestal věnovat nepředpokládám)
Zajímavá otázka. Na to jsem ještě vůbec nepomyslel. Hodlám být týmu při ruce, protože lidí, co se točí kolem mužstva, je málo.
V příštím utkání budeš chybět, protože jedeš plnit své úkoly jako aktivní vojenská záloha. Jak Tě napadlo se přihlásit k aktivním zálohám? Co Tě k tomu vedlo? Nelákal si i svého syna nebo spoluhráče z týmu?
Mám k tomu určitý vztah, ale nevím, jak dlouho to budu ještě dělat. Je tam rovněž dobrá parta lidí. Syna jsem nelákal, protože u něj by to bylo složitější (musel by nejprve jít na tři měsíce). O nikom ze svého okolí nevím, kdo by o to měl zájem. Když jsem o tom mluvil mezi známými, tak mi spíše říkali, že jsem blázen, cvok atd.
Blíží se konec sezóny, jak vidíš poslední dvě kola Losiná a Chlum?
Myslím, že Lužany urvou všech 6 bodů. Zrovna Chlumu máme co vracet, díky jarní prohře jsme přišli o postup do Okresního přeboru.
Hrozně moc bych chtěl poděkovat rodině (manželce) za letitou podporu a toleranci v tak bláznivém koníčku, kterým je fotbal. A samozřejmě spoluhráčům a všem fanouškům přeji hlavně pevné zdraví!